dělník

dělník (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ dělník dělníci
Genitiv dělníka dělníků
Dativ dělníkovi
dělníku		 dělníkům
Akkusativ dělníka dělníky
Vokativ dělníku dělníci
Lokativ dělníkovi
dělníku		 dělnících
Instrumental dělníkem dělníky

Worttrennung:

děl·ník

Aussprache:

IPA: [ˈɟɛlɲiːk]
Hörbeispiele:  dělník (Info)

Bedeutungen:

[1] jemand, der manuell (in der Produktion) gegen Entgelt tätig ist; Arbeiter

Synonyme:

[1] pracovník, pracující

Weibliche Wortformen:

[1] dělnice

Beispiele:

[1] Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.
Die mit den Arbeitsbedingungen nicht zufriedenen Arbeiter traten in den Streik.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] pomocný dělník, průmyslový dělník, stavební dělník

Wortbildungen:

dělnický

Übersetzungen

 [1] jemand, der manuell (in der Produktion) gegen Entgelt tätig ist; Arbeiter
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „dělník“
[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „dělník“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dělník“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dělník“
Dieser Artikel wurde von Wiktionary herausgegeben. Der Text ist als Creative Commons - Attribution - Sharealike lizenziert. Möglicherweise können weitere Bestimmungen für Mediendateien gelten.