rozcvička

Substantiv, f

Aussprache:

IPA: [ˈrɔzt͡svɪt͡ʃka]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Sport: Aufwärmen der Muskulatur durch leichte Übungen; Aufwärmübungen, Erwärmungsübung, Warm-up

Beispiele:

[1] Na začátku hodiny tělocviku mají žáci malou rozcvičku na rozehřátí.

Zu Beginn der Sportstunde machen die Schüler kurze Aufwärmübungen.

[1] Hráli s náhradním brankářem, protože jednička se prý zranila při rozcvičce.

Sie spielten mit dem Ersatztorwart, weil sich die Nummer eins beim Warm-up verletzt hatte.

[1] Lékaři i fyzioterapeuti říkají, že svaly potřebují rozcvičku. Rozcvička pomáhá předcházet tzv. svalové únavě, při níž dochází ke zkracování svalových vláken a k biochemickým změnám.

Ärzte und Physiotherapeuten sagen, dass Muskeln aufgewärmt werden müssen. Durch Aufwärmübungen kann die so genannte Muskelermüdung verhindert werden, bei der sich die Muskelfasern verkürzen und biochemische Veränderungen auftreten.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] ranní rozcvička

[1] cvičit, mít rozcvičku

Wortfamilie:

cvičení, cvičit, cvik

rozcvičený, rozcvičit/rozcvičovat, rozcvičit se/rozcvičovat se, rozcvičení/rozcvičování