отлучивший
Russian
Pronunciation
- IPA(key): [ɐtɫʊˈt͡ɕifʂɨj]
Participle
отлучи́вший • (otlučívšij)
- past active perfective participle of отлучи́ть (otlučítʹ)
Declension
Declension of отлучи́вший (no short forms)
| masculine | neuter | feminine | plural | ||
|---|---|---|---|---|---|
| nominative | отлучи́вший otlučívšij |
отлучи́вшее otlučívšeje |
отлучи́вшая otlučívšaja |
отлучи́вшие otlučívšije | |
| genitive | отлучи́вшего otlučívševo |
отлучи́вшей otlučívšej |
отлучи́вших otlučívšix | ||
| dative | отлучи́вшему otlučívšemu |
отлучи́вшей otlučívšej |
отлучи́вшим otlučívšim | ||
| accusative | animate | отлучи́вшего otlučívševo |
отлучи́вшее otlučívšeje |
отлучи́вшую otlučívšuju |
отлучи́вших otlučívšix |
| inanimate | отлучи́вший otlučívšij |
отлучи́вшие otlučívšije | |||
| instrumental | отлучи́вшим otlučívšim |
отлучи́вшей, отлучи́вшею otlučívšej, otlučívšeju |
отлучи́вшими otlučívšimi | ||
| prepositional | отлучи́вшем otlučívšem |
отлучи́вшей otlučívšej |
отлучи́вших otlučívšix | ||