отъврѣщи

Old Church Slavonic

Alternative forms

Etymology

отъ- (otŭ-) +‎ врѣщи (vrěšti), from Proto-Slavic *verťi.

Verb

отъврѣщи • (otŭvrěštipf

  1. to throw away
    • Excerpt from the Story of Boris and Gleb, line 15:
      Съ Гєоргꙇя же не могуще съняти гривьны и отсѣкъше главу, отъвьргоша и кромѣ.
      Sŭ Georgija že ne mogušte sŭnjati grivĭny i otsěkŭše glavu, otŭvĭrgoša i kromě.
      Unable to remove the necklace from George and having cut off his head, they cast him aside.
  2. to reject, renounce
    • from the Homily against the Bogumils, 2119-2123:
      тѣмьже чловѣче и въ манастꙑрь идеши и въ поустꙑнѭ прибѣгнеши съ похотьми тѣми а не отъврьжеши ихъ отъ себе без оума и въсоуѥ мѧтеши сѧ
      těmĭže člověče i vŭ manastyrĭ ideši i vŭ pustynjǫ priběgneši sŭ poxotĭmi těmi a ne otŭvrĭžeši ixŭ otŭ sebe bez uma i vŭsuje męteši sę
      (please add an English translation of this quotation)
  3. to farewell
    • ⱁⱅⱏⰲⱃⱑⱎⱅⰻ ⰿⰻ ⱄⱔ (leaf 168.5, line -3)”, in Codex Zographensis [Глаг. 1]‎[1] (in Old Church Slavonic), National Library of Russia, 1000±33, page Lk:9:61:
      Рече же и҅ дроугꙑ · и҅дѫ по тебѣ г꙯и · древл҄е же повели отъврѣщи ми сѧ · и҅же сѫтъ въ домоу моемь ·
      Reče žhe i drughy · idǫ po tebě g:i · drevlʹje že poveli otŭvrěšti mi sę · hiže sǫtŭ vŭ domu mojemĭ ·
      And another also said, “Lord, I will follow Thee, but let me first go bid those farewell who are at home at my house.”

Conjugation

Present tense of отъврѣщи
singular dual plural
азъ (azŭ) тꙑ (ty) тъ () вѣ () ва (va) та (ta) мꙑ (my) вꙑ (vy) ти (ti)
отъврьгѫ (otŭvrĭgǫ) отъврьжеши (otŭvrĭžeši) отъврьжетъ (otŭvrĭžetŭ) отъврьжевѣ (otŭvrĭževě) отъврьжета (otŭvrĭžeta) отъврьжете (otŭvrĭžete) отъврьжемъ (otŭvrĭžemŭ) отъврьжете (otŭvrĭžete) отъврьгѫтъ (otŭvrĭgǫtŭ)

References

  • Бояджиев, Андрей (2016) Старобългарска читанка[2], София