пожурить
Russian
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [pəʐʊˈrʲitʲ]
Verb
пожури́ть • (požurítʹ) pf
Conjugation
Conjugation of пожури́ть (class 4b perfective transitive)
| perfective aspect | ||
|---|---|---|
| infinitive | пожури́ть požurítʹ | |
| participles | present tense | past tense |
| active | — | пожури́вший požurívšij |
| passive | — | пожурённый požurjónnyj |
| adverbial | — | пожури́в požurív, пожури́вши požurívši |
| present tense | future tense | |
| 1st singular (я) | — | пожурю́ požurjú |
| 2nd singular (ты) | — | пожури́шь požuríšʹ |
| 3rd singular (он/она́/оно́) | — | пожури́т požurít |
| 1st plural (мы) | — | пожури́м požurím |
| 2nd plural (вы) | — | пожури́те požuríte |
| 3rd plural (они́) | — | пожуря́т požurját |
| imperative | singular | plural |
| пожури́ požurí |
пожури́те požuríte | |
| past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
| masculine (я/ты/он) | пожури́л požuríl |
пожури́ли požuríli |
| feminine (я/ты/она́) | пожури́ла požuríla | |
| neuter (оно́) | пожури́ло požurílo | |
Related terms
- жури́ть (žurítʹ)
- журе́ние (žurénije)