проказило

Russian

Etymology 1

Pronunciation

  • IPA(key): [prɐˈkazʲɪɫə]

Verb

прока́зило • (prokázilo)

  1. neuter singular past indicative imperfective of прока́зить (prokázitʹ)

Etymology 2

Pronunciation

  • IPA(key): [prəkɐˈzʲiɫə]

Verb

прокази́ло • (prokazílo)

  1. neuter singular past indicative perfective of прокази́ть (prokazítʹ)