сълъ

Old Church Slavonic

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sъlъ.

Noun

сълъ • (sŭlŭm

  1. emissary
    • from Vita Constantini, 0800200-0800230:
      Прꙇидоше же сьли къ цароу ѡть Козарь, глаголюще: ꙗко испрьва ѥдиного бога знаѥмь, иже ѥсть надь въсѣми, и томоу се кланꙗѥмь на въстокь.
      Priidoše že sĭli kŭ caru otĭ Kozarĭ, glagoljušte: jako isprĭva jedinogo boga znajemĭ, iže jestĭ nadĭ vŭsěmi, i tomu se klanjajemĭ na vŭstokĭ.
      And then to the Emperor came emissaries from the Khazars, saying: From the beginning we have known one God who is above all, and worshipped Him facing east.
  2. messenger

Declension

Declension of сълъ (o-stem)
singular dual plural
nominative сълъ
sŭlŭ
съла
sŭla
съли
sŭli
genitive съла
sŭla
сълоу
sŭlu
сълъ
sŭlŭ
dative сълоу
sŭlu
сълома
sŭloma
съломъ
sŭlomŭ
accusative сълъ
sŭlŭ
съла
sŭla
сълꙑ
sŭly
instrumental съломъ
sŭlomŭ
сълома
sŭloma
сълꙑ
sŭly
locative сълѣ
sŭlě
сълоу
sŭlu
сълѣхъ
sŭlěxŭ
vocative съле
sŭle
съла
sŭla
съли
sŭli

Further reading