упрямица
Russian
Etymology
упря́м(ец) (uprjám(ec)) + -ица (-ica)
Pronunciation
- IPA(key): [ʊˈprʲæmʲɪt͡sə]
Noun
упря́мица • (uprjámica) f anim (genitive упря́мицы, nominative plural упря́мицы, genitive plural упря́миц, masculine упря́мец)
- female equivalent of упря́мец (uprjámec): female obstinate person
- 1846, Фёдор Достоевский [Fyodor Dostoevsky], “Апреля 8.”, in Бедные люди; English translation from Constance Garnett, transl., Poor People, 1914:
- Вчера́ я был сча́стлив, чрезме́рно сча́стлив, доне́льзя сча́стлив! Вы хоть раз в жи́зни, упря́мица, меня́ послу́шались.
- Včerá ja byl sčástliv, črezmérno sčástliv, donélʹzja sčástliv! Vy xotʹ raz v žízni, uprjámica, menjá poslúšalisʹ.
- I was happy yesterday, immensely happy, impossibly happy! For once in your life, you obstinate person, you obeyed me.
Declension
Declension of упря́мица (anim fem-form ц-stem accent-a)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | упря́мица uprjámica |
упря́мицы uprjámicy |
| genitive | упря́мицы uprjámicy |
упря́миц uprjámic |
| dative | упря́мице uprjámice |
упря́мицам uprjámicam |
| accusative | упря́мицу uprjámicu |
упря́миц uprjámic |
| instrumental | упря́мицей, упря́мицею uprjámicej, uprjámiceju |
упря́мицами uprjámicami |
| prepositional | упря́мице uprjámice |
упря́мицах uprjámicax |