Mířata
See also: mirata
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *Miręta.
Pronunciation
Proper noun
Mířata m pers
- a male given name
Declension
Declension of Mířata (hard a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | Mířata | Mířatě | Mířaty |
| genitive | Mířaty | Mířatú | Mířat |
| dative | Mířatě | Mířatama | Mířatám |
| accusative | Mířatu | Mířatě | Mířaty |
| vocative | Mířato | Mířatě | Mířaty |
| locative | Mířatě | Mířatú | Mířatách |
| instrumental | Mířatú | Mířatama | Mířatami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “Mířata”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění