argumentovat

Czech

Etymology

From argument.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈarɡumɛntovat]
  • Audio:(file)

Verb

argumentovat impf

  1. to argue (to debate, disagree, or discuss opposing or differing viewpoints)

Conjugation

Conjugation of argumentovat
infinitive argumentovat, argumentovati active adjective argumentující


verbal noun argumentování passive adjective argumentovaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person argumentuji,
argumentuju (coll.)		 argumentujeme — argumentujme
2nd person argumentuješ argumentujete argumentuj argumentujte
3rd person argumentuje argumentují,
argumentujou (coll.)		 — —

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive argumentovat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate argumentoval argumentovali argumentován argumentováni
masculine inanimate argumentovaly argumentovány
feminine argumentovala argumentována
neuter argumentovalo argumentovala argumentováno argumentována
transgressives present past
masculine singular argumentuje —
feminine + neuter singular argumentujíc —
plural argumentujíce —

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.