Czech
Etymology
From blaho + přát.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈblaɦopr̝̊aːt]
Verb
blahopřát impf (perfective poblahopřát)
- to congratulate [with k (+ dative) ‘on’]
Conjugation
Conjugation of blahopřát
| infinitive
|
blahopřát, blahopřáti
|
active adjective
|
blahopřející
|
| verbal noun
|
—
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
blahopřeji,
blahopřeju (coll.) |
blahopřejeme |
— |
blahopřejme
|
| 2nd person
|
blahopřeješ |
blahopřejete |
blahopřej |
blahopřejte
|
| 3rd person
|
blahopřeje |
blahopřejí,
blahopřejou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive blahopřát.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
blahopřál |
blahopřáli |
— |
—
|
| masculine inanimate
|
blahopřály |
—
|
| feminine
|
blahopřála |
—
|
| neuter
|
blahopřálo |
blahopřála |
— |
—
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
blahopřeje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
blahopřejíc |
—
|
| plural
|
blahopřejíce |
—
|
|
Derived terms
Further reading