concerptus
Latin
Etymology
Perfect passive participle of concerpō
Participle
concerptus (feminine concerpta, neuter concerptum); first/second-declension participle
- plucked off
Declension
First/second-declension adjective.
| singular | plural | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | concerptus | concerpta | concerptum | concerptī | concerptae | concerpta | |
| genitive | concerptī | concerptae | concerptī | concerptōrum | concerptārum | concerptōrum | |
| dative | concerptō | concerptae | concerptō | concerptīs | |||
| accusative | concerptum | concerptam | concerptum | concerptōs | concerptās | concerpta | |
| ablative | concerptō | concerptā | concerptō | concerptīs | |||
| vocative | concerpte | concerpta | concerptum | concerptī | concerptae | concerpta | |