dekadence

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈdɛkadɛnt͡sɛ]

Noun

dekadence f

  1. decadence
  2. (literature and arts) decadent movement (literary and artistic movement exemplified by Oscar Wilde)
    • 1895, F. X. Šalda, K otázce dekadence‎[1]:
      Dle článku v Liter. Listech je totiž dekadence nejpřímější, nejbezprostřednější, nejradikálnější cesta a prostředek k altruistní socialisaci života — dekacence jeví se jako předchodní stadium v rozvoji lidském, jež nutně vede ke konečné společenskosti a družnosti — je po pojmu svém stavem přechodním, jenž sám sebou přirozeně se překonává, složitým pojmem uměle vystaveným na jehlách odporů, které dříve či později klesnou a povolí — je slovem pouhým obrazem, pouhou metaforou — žádnou logickou skutečnou entitou reálnou.
      (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of dekadence (soft feminine)
singular plural
nominative dekadence dekadence
genitive dekadence dekadencí
dative dekadenci dekadencím
accusative dekadenci dekadence
vocative dekadence dekadence
locative dekadenci dekadencích
instrumental dekadencí dekadencemi
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.