handboc

Old English

Etymology

From hand (hand) +‎ bōc (book).

Pronunciation

  • IPA(key): /ˈxɑndˌboːk/, [ˈhɑndˌboːk]

Noun

handbōc f

  1. handbook, manual

Declension

Strong consonant stem:

singular plural
nominative handbōc handbēċ
accusative handbōc handbēċ
genitive handbēċ, handbōce handbōca
dative handbēċ handbōcum

Descendants

  • Middle English: hand-boc, hond book, hand buc, hand boke, hondebooke