hlezno
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech hlezno, hlezen, from Proto-Slavic *glezno, *gleznъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦlɛzno]
- Hyphenation: hlez‧no
Noun
hlezno n
Declension
Derived terms
Further reading
- “hlezno”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “hlezno”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “hlezno”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Alternative forms
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *glezno, *gleznъ.
Pronunciation
Noun
hlezno n
Declension
Declension of hlezno (hard o-stem reducible)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | hlezno | hlezně | hlezna |
| genitive | hlezna | hleznú | hlezen |
| dative | hleznu | hleznoma | hleznóm |
| accusative | hlezno | hlezně | hlezna |
| vocative | hlezno | hlezně | hlezna |
| locative | hlezně, hleznu | hleznú | hlezniech |
| instrumental | hleznem | hleznoma | hlezny |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: hlezno
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “hlezno”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění