hochštapler
See also: Hochstapler
Czech
Etymology
Borrowed from German Hochstapler. First attested in the 20th century.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦoxʃtaplɛr]
Noun
hochštapler m anim
Declension
Declension of hochštapler (hard masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hochštapler | hochštapleři |
| genitive | hochštaplera | hochštaplerů |
| dative | hochštaplerovi, hochštapleru | hochštaplerům |
| accusative | hochštaplera | hochštaplery |
| vocative | hochštaplere | hochštapleři |
| locative | hochštaplerovi, hochštapleru | hochštaplerech |
| instrumental | hochštaplerem | hochštaplery |
See also
Further reading
- “hochštapler”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “hochštapler”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989