hrúda
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *gruda.
Pronunciation
Noun
hrúda f
Declension
Declension of hrúda (hard a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | hrúda | hrúdě | hrúdy |
| genitive | hrúdy | hrúdú | hrúd |
| dative | hrúdě | hrúdama | hrúdám |
| accusative | hrúdu | hrúdě | hrúdy |
| vocative | hrúdo | hrúdě | hrúdy |
| locative | hrúdě | hrúdú | hrúdách |
| instrumental | hrúdú | hrúdama | hrúdami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: hrouda
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “hrúda”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění