jho
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech jho, from Proto-Slavic *jьgo, from Proto-Indo-European *yugóm.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈjɦo]
Noun
jho n
Declension
Synonyms
Further reading
- “jho”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “jho”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “jho”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Anagrams
Old Czech
Pronunciation
Etymology 1
Inherited from Proto-Slavic *jьgo.
Noun
jho n
Declension
Declension of jho (hard o-stem reducible)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | jho | jzě | jha |
| genitive | jha | jhú | jeh |
| dative | jhu | jhoma | jhóm |
| accusative | jho | jzě | jha |
| vocative | jho | jzě | jha |
| locative | jzě, jhu | jhú | jziech |
| instrumental | jhem | jhoma | jhy |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: jho
Etymology 2
Pronoun
jho
- singular genitive/accusative of on
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “jho”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění