kepr
Czech
Etymology
Borrowed from German Köper.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkɛpr̩]
Noun
kepr m inan
Declension
Declension of kepr (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kepr | kepry |
| genitive | kepru | keprů |
| dative | kepru | keprům |
| accusative | kepr | kepry |
| vocative | kepre, kepře | kepry |
| locative | kepru | keprech |
| instrumental | keprem | kepry |
Further reading
- “kepr”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kepr”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989