klobouk
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech klobúk, from Proto-Slavic *klobukъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈklobou̯k]
Audio: (file) - Hyphenation: klo‧bouk
Noun
klobouk m inan
Declension
Declension of klobouk (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | klobouk | klobouky |
| genitive | klobouku | klobouků |
| dative | klobouku | kloboukům |
| accusative | klobouk | klobouky |
| vocative | klobouku | klobouky |
| locative | klobouku | kloboucích |
| instrumental | kloboukem | klobouky |
Derived terms
Further reading
- “klobouk”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “klobouk”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “klobouk”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025