kovácsolta
Hungarian
Etymology
kovácsol
(
“
to forge
”
)
+
-ta
Pronunciation
IPA
(key)
:
[ˈkovaːt͡ʃoltɒ]
Hyphenation:
ko‧vá‧csol‧ta
Verb
kovácsolta
third-person singular indicative past definite of
kovácsol
Participle
kovácsolta
verbal participle
of
kovácsol