náhon
See also: nahon
Czech
Etymology
Deverbal from nahnat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈnaːɦon]
Noun
náhon m inan
Declension
Declension of náhon (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | náhon | náhony |
| genitive | náhonu | náhonů |
| dative | náhonu | náhonům |
| accusative | náhon | náhony |
| vocative | náhone | náhony |
| locative | náhoně, náhonu | náhonech |
| instrumental | náhonem | náhony |
Further reading
- “náhon”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “náhon”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “náhon”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025