nájem
See also: najem
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech nájem, from Proto-Slavic *najьmъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈnaːjɛm]
Noun
nájem m inan
Declension
Declension of nájem (hard masculine inanimate reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | nájem | nájmy |
| genitive | nájmu | nájmů |
| dative | nájmu | nájmům |
| accusative | nájem | nájmy |
| vocative | nájme | nájmy |
| locative | nájmu | nájmech |
| instrumental | nájmem | nájmy |
Related terms
Further reading
- “nájem”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “nájem”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “nájem”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025