nálezce
Czech
Etymology
From nález (“finding”) + -ce. Compare Polish znalazca, Old Polish naleźca, Slovak nálezca.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈnaːlɛst͡sɛ]
- Rhymes: -ɛstsɛ
- Hyphenation: ná‧lez‧ce
Noun
nálezce n (female equivalent nálezkyně)
- finder (person who finds someone or something)
Declension
Declension of nálezce (masculine animate in -e)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | nálezce | nálezci |
| genitive | nálezce | nálezců |
| dative | nálezcovi, nálezci | nálezcům |
| accusative | nálezce | nálezce |
| vocative | nálezce | nálezci |
| locative | nálezcovi, nálezci | nálezcích |
| instrumental | nálezcem | nálezci |
Related terms
See also
- vynálezce m anim
Further reading
- “nálezce”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “nálezce”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “nálezce”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025