okáč
See also: Okáč
Old Czech
Etymology
From okatý + ač. First attested in 1201.
Pronunciation
Noun
okáč m pers
Declension
Declension of okáč (soft o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | okáč | okáčě | okáči, okáčové |
| genitive | okáčě | okáčú | okáčóv |
| dative | okáču, okáčovi | okáčoma | okáčóm |
| accusative | okáčě | okáčě | okáčě |
| vocative | okáču | okáčě | okáči, okáčové |
| locative | okáču, okáčovi | okáčú | okáčích |
| instrumental | okáčem | okáčoma | okáči |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: okáč
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “okáč”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění