okenice

From okno +‎ -ice.

• IPA^(key): [ˈokɛɲɪt͡sɛ]
• Rhymes: -ɪt͡sɛ
• Hyphenation: oke‧ni‧ce

okenice f (diminutive okenička)

1. shutter (a device like a door opaquely closing a window opening)
   • 2010, Ondřej Šefců, 100 osvědčených stavebních detailů‎^[1], →ISBN, page 90:

     Jedná se o klasickou úpravu okenice na téměř čtvercovém rozměru jednoduchého okna s deštěnou špaletou i nadpražím.

     This is a classic adjustment of the shutter on the almost square dimension of a simple window with a rain-stained sash and lintel.

2. (dialectal) ice hole (an opening in the ice for fish)

• “okenice”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “okenice”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “okenice”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989