příčný
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *perčьnъ, as if příčit + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊iːt͡ʃniː]
Audio: (file) - Rhymes: -iːtʃniː
Adjective
příčný (adverb příčně)
- transverse
- Antonym: podélný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | příčný | příčná | příčné | |
| genitive | příčného | příčné | příčného | |
| dative | příčnému | příčné | příčnému | |
| accusative | příčného | příčný | příčnou | příčné |
| locative | příčném | příčné | příčném | |
| instrumental | příčným | příčnou | příčným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | příční | příčné | příčná | |
| genitive | příčných | |||
| dative | příčným | |||
| accusative | příčné | příčná | ||
| locative | příčných | |||
| instrumental | příčnými | |||
Further reading
- “příčný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “příčný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “příčný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025