pomluva
Czech
Etymology
Deverbal from pomluvit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpomluva]
- Hyphenation: po‧mlu‧va
Noun
pomluva f
Declension
Declension of pomluva (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | pomluva | pomluvy |
| genitive | pomluvy | pomluv |
| dative | pomluvě | pomluvám |
| accusative | pomluvu | pomluvy |
| vocative | pomluvo | pomluvy |
| locative | pomluvě | pomluvách |
| instrumental | pomluvou | pomluvami |
Further reading
- “pomluva”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “pomluva”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “pomluva”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025