prám
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *pormъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpraːm]
- Rhymes: -aːm
Noun
prám m inan
Declension
Declension of prám (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | prám | prámy |
| genitive | prámu | prámů |
| dative | prámu | prámům |
| accusative | prám | prámy |
| vocative | práme | prámy |
| locative | prámu | prámech |
| instrumental | prámem | prámy |
Further reading
- “prám”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “prám”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “prám”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025