rúb
Old Czech
Etymology
Deverbal from rúbati.
Pronunciation
Noun
rúb m inan
Declension
Declension of rúb (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | rúb | rúby | rúbi, rúbové |
| genitive | rúba, rúbu | rúbú | rúbóv |
| dative | rúbu | rúboma | rúbóm |
| accusative | rúb | rúby | rúby |
| vocative | rúbe | rúby | rúbi, rúbové |
| locative | rúbě, rúbu | rúbú | rúbiech |
| instrumental | rúbem | rúboma | rúby |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Derived terms
- rúbie
- rúbiti
- rúbík
Descendants
- Czech: roub
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “rúb”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění