rýč
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech rýč. By surface analysis, rýt (“to dig”) + -č.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈriːt͡ʃ]
Audio: (file) - Rhymes: -iːtʃ
- Hyphenation: rýč
Noun
rýč m inan (diminutive rýček)
- spade (tool)
Declension
Related terms
Further reading
- “rýč”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rýč”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rýč”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
From rýti + -č.
Pronunciation
Noun
rýč m inan
- spade (tool)
Declension
Declension of rýč (soft o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | rýč | rýčě | rýči, rýčové |
| genitive | rýčě | rýčú | rýčóv |
| dative | rýču | rýčoma | rýčóm |
| accusative | rýč | rýčě | rýčě |
| vocative | rýču | rýčě | rýči, rýčové |
| locative | rýči, rýču | rýčú | rýčích |
| instrumental | rýčem | rýčoma | rýči |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: rýč
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “rýč”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Old Slovak
Noun
rýč m inan
- spade (tool)
Further reading
- Majtán, Milan et al., editors (1991–2008), “rýč”, in Historický slovník slovenského jazyka [Historical Dictionary of the Slovak Language] (in Slovak), volumes 1–7 (A – Ž), Bratislava: VEDA, →OCLC