rozcházet

Czech

Etymology

From roz- +‎ cházet.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈrosxaːzɛt]

Verb

rozcházet impf (perfective rozejít)

  1. (reflexive with se) to break up (with someone)
    Marie se rozchází s Petrem.Mary is breaking up with Peter.
  2. (reflexive with se) to differ (from someone in sth)

Conjugation

Conjugation of rozcházet
infinitive rozcházet, rozcházeti active adjective rozcházející


verbal noun rozcházení passive adjective rozcházený
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person rozcházím rozcházíme rozcházejme
2nd person rozcházíš rozcházíte rozcházej rozcházejte
3rd person rozchází rozcházejí, rozchází

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozcházet.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate rozcházel rozcházeli rozcházen rozcházeni
masculine inanimate rozcházely rozcházeny
feminine rozcházela rozcházena
neuter rozcházelo rozcházela rozcházeno rozcházena
transgressives present past
masculine singular rozcházeje
feminine + neuter singular rozcházejíc
plural rozcházejíce

Derived terms

  • rozcházející
  • rozcházení
  • rozcházívat

Further reading