rukáv
See also: rukav
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech rukáv, from Proto-Slavic *rǫkavъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrukaːf]
Audio: (file)
Noun
rukáv m inan (diminutive rukávek)
Declension
Declension of rukáv (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | rukáv | rukávy |
| genitive | rukávu | rukávů |
| dative | rukávu | rukávům |
| accusative | rukáv | rukávy |
| vocative | rukáve | rukávy |
| locative | rukávě, rukávu | rukávech |
| instrumental | rukávem | rukávy |
Derived terms
Related terms
Further reading
- “rukáv”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rukáv”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rukáv”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025