samozřejmý
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsamozr̝ɛjmiː]
Adjective
samozřejmý (comparative samozřejmější, superlative nejsamozřejmější, adverb samozřejmě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | samozřejmý | samozřejmá | samozřejmé | |
| genitive | samozřejmého | samozřejmé | samozřejmého | |
| dative | samozřejmému | samozřejmé | samozřejmému | |
| accusative | samozřejmého | samozřejmý | samozřejmou | samozřejmé |
| locative | samozřejmém | samozřejmé | samozřejmém | |
| instrumental | samozřejmým | samozřejmou | samozřejmým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | samozřejmí | samozřejmé | samozřejmá | |
| genitive | samozřejmých | |||
| dative | samozřejmým | |||
| accusative | samozřejmé | samozřejmá | ||
| locative | samozřejmých | |||
| instrumental | samozřejmými | |||
Related terms
- samozřejmě
- samozřejmost f
Further reading
- “samozřejmý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “samozřejmý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “samozřejmý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025