spolužák
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈspoluʒaːk]
Noun
spolužák m anim (female equivalent spolužačka or spolužákyně, relational adjective spolužákovský)
Declension
Declension of spolužák (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | spolužák | spolužáci |
| genitive | spolužáka | spolužáků |
| dative | spolužákovi, spolužáku | spolužákům |
| accusative | spolužáka | spolužáky |
| vocative | spolužáku | spolužáci |
| locative | spolužákovi, spolužáku | spolužácích |
| instrumental | spolužákem | spolužáky |
Further reading
- “spolužák”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “spolužák”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “spolužák”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025