srpen
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech srpen. By surface analysis, srp (“sickle”) + -en, referring to harvesting. Cognate with Polish sierpień (“August”) and Serbo-Croatian srpanj (“July”).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsr̩pɛn]
Noun
srpen m inan (relational adjective srpnový)
Declension
Declension of srpen (hard masculine inanimate reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | srpen | srpny |
| genitive | srpna | srpnů |
| dative | srpnu | srpnům |
| accusative | srpen | srpny |
| vocative | srpne | srpny |
| locative | srpnu | srpnech |
| instrumental | srpnem | srpny |
Derived terms
See also
Gregorian calendar months: měsíce gregoriánského kalendářeedit
Further reading
- “srpen”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “srpen”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “srpen”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
Pronunciation
Noun
srpen m inan
Declension
Declension of srpen (hard o-stem reducible)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | srpen | srpny | srpni, srpnové |
| genitive | srpna, srpnu | srpnú | srpnóv |
| dative | srpnu | srpnoma | srpnóm |
| accusative | srpen | srpny | srpny |
| vocative | srpne | srpny | srpni, srpnové |
| locative | srpně, srpnu | srpnú | srpniech |
| instrumental | srpnem | srpnoma | srpny |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: srpen
See also
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “srpen”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění