stlúp
See also: stłup
Old Czech
Alternative forms
- slúp
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *stъlpъ (“pole”).
Pronunciation
Noun
stlúp m inan
Declension
Declension of stlúp (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | stlúp | stlúpy | stlúpi, stlúpové |
| genitive | stlúpa, stlúpu | stlúpú | stlúpóv |
| dative | stlúpu | stlúpoma | stlúpóm |
| accusative | stlúp | stlúpy | stlúpy |
| vocative | stlúpe | stlúpy | stlúpi, stlúpové |
| locative | stlúpě, stlúpu | stlúpú | stlúpiech |
| instrumental | stlúpem | stlúpoma | stlúpy |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: sloup
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “stlúp”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění