strdivka
Czech
Etymology
Coined by Jan Svatopluk Presl.[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstr̩ɟɪfka]
Noun
strdivka f
Declension
Declension of strdivka (hard feminine reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | strdivka | strdivky |
| genitive | strdivky | strdivek |
| dative | strdivce | strdivkám |
| accusative | strdivku | strdivky |
| vocative | strdivko | strdivky |
| locative | strdivce | strdivkách |
| instrumental | strdivkou | strdivkami |
References
- ^ Václav Machek (1968) “strdivka”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 581
Further reading
- “strdivka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “strdivka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “strdivka”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025