vůdce
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech vódcě, from vodit + -ce.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvuːt͡sɛ]
Audio: (file) - Hyphenation: vůd‧ce
Noun
vůdce m anim (female equivalent vůdkyně)
Declension
Declension of vůdce (masculine animate in -e)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vůdce | vůdci, vůdcové |
| genitive | vůdce | vůdců |
| dative | vůdcovi, vůdci | vůdcům |
| accusative | vůdce | vůdce |
| vocative | vůdce | vůdci, vůdcové |
| locative | vůdcovi, vůdci | vůdcích |
| instrumental | vůdcem | vůdci |
Derived terms
Further reading
- “vůdce”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vůdce”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vůdce”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025