Czech
Etymology
From vy- + bič + -ovat.
Pronunciation
Verb
vybičovat pf (imperfective vybičovávat)
- to stimulate (sb) into doing something
- to whip, to lash
Conjugation
Conjugation of vybičovat
| infinitive
|
vybičovat, vybičovati
|
active adjective
|
vybičující
|
| verbal noun
|
vybičování
|
passive adjective
|
vybičovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
vybičuji,
vybičuju (coll.) |
vybičujeme |
— |
vybičujme
|
| 2nd person
|
vybičuješ |
vybičujete |
vybičuj |
vybičujte
|
| 3rd person
|
vybičuje |
vybičují,
vybičujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vybičovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
vybičoval |
vybičovali |
vybičován |
vybičováni
|
| masculine inanimate
|
vybičovaly |
vybičovány
|
| feminine
|
vybičovala |
vybičována
|
| neuter
|
vybičovalo |
vybičovala |
vybičováno |
vybičována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
vybičuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
vybičujíc |
—
|
| plural
|
vybičujíce |
—
|
|
Further reading