Czech
Etymology
From vy- + pracovat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɪprat͡sovat]
Verb
vypracovat pf (imperfective vypracovávat)
- to knead
- (reflexive with se) to work one's way up
Conjugation
Conjugation of vypracovat
| infinitive
|
vypracovat, vypracovati
|
active adjective
|
vypracovavší
|
| verbal noun
|
vypracování
|
passive adjective
|
vypracovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
vypracuji,
vypracuju (coll.) |
vypracujeme |
— |
vypracujme
|
| 2nd person
|
vypracuješ |
vypracujete |
vypracuj |
vypracujte
|
| 3rd person
|
vypracuje |
vypracují,
vypracujou (coll.) |
— |
—
|
The verb vypracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
vypracoval |
vypracovali |
vypracován |
vypracováni
|
| masculine inanimate
|
vypracovaly |
vypracovány
|
| feminine
|
vypracovala |
vypracována
|
| neuter
|
vypracovalo |
vypracovala |
vypracováno |
vypracována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
vypracovav
|
| feminine + neuter singular
|
— |
vypracovavši
|
| plural
|
— |
vypracovavše
|
|
- vypracovaný
- vypracování
- vypravující
Further reading