závit
See also: zavit and zavít
Czech
Etymology
Deverbal from zavíjet.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzaːvɪt]
Noun
závit m inan
Declension
Declension of závit (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | závit | závity |
| genitive | závitu | závitů |
| dative | závitu | závitům |
| accusative | závit | závity |
| vocative | závite | závity |
| locative | závitě, závitu | závitech |
| instrumental | závitem | závity |
Further reading
- “závit”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “závit”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “závit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025