zobecnit

Czech

Etymology

From z- +‎ obecný +‎ -it.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈzobɛt͡sɲɪt]

Verb

zobecnit pf (imperfective zobecňovat)

  1. to generalize (to infer or induce from specific cases to more general cases or principles)

Conjugation

Conjugation of zobecnit
infinitive zobecnit, zobecniti active adjective zobecnivší


verbal noun zobecnění passive adjective zobecněný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person zobecním zobecníme — zobecněme
2nd person zobecníš zobecníte zobecni zobecněte
3rd person zobecní zobecní — —

The verb zobecnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate zobecnil zobecnili zobecněn zobecněni
masculine inanimate zobecnily zobecněny
feminine zobecnila zobecněna
neuter zobecnilo zobecnila zobecněno zobecněna
transgressives present past
masculine singular — zobecniv
feminine + neuter singular — zobecnivši
plural — zobecnivše

Derived terms

verbs
  • zobecnět
  • zobecňovat

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.