úkon

Voir aussi : ukon

Tchèque

Étymologie

Dérivé de konat faire, exécuter »), avec le préfixe u-[1].

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif úkon úkony
Génitif úkonu úkonů
Datif úkonu úkonům
Accusatif úkon úkony
Vocatif úkone úkony
Locatif úkonu úkonech
Instrumental úkonem úkony

úkon \uːkɔn\ masculin inanimé

  1. Opération, action.
    • Dožádaný správní orgán provede dožádaný úkon, jakož i úkony, které zajišťují účel dožádání.  (§ 13, odst. 2 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.))
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Références

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.