Řím

Voir aussi : rim, RIM, Rím

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave Римъ, Rimu qui donne le russe Рим, Rim, le polonais Rzym, étant donné le \i\ au lieu du \o\ attendu, on pense que le mot est venu aux Slaves par un intermédiaire gothique Rūmа (?) → voir Rom en allemand, plutôt que par le latin Roma ou le grec ancien Ῥώμη, Rômê.

Nom propre

Cas Singulier
Nominatif Řím
Génitif Říma
Datif Římu
Accusatif Řím
Vocatif Říme
Locatif Římě
Instrumental Římem

Řím \r̝iːm\ masculin inanimé

  1. Rome.
    • Lev III. roku 800 korunoval během vánočních bohoslužeb v chrámu sv. Petra v Římě Karla Velikého císařem říše římské.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. (Par métonymie) Empire romain.
    • V době svého největšího rozsahu, za císaře Traiana, se moc Říma rozprostírala do všech zemí podél Středozemního moře, dále do Galie, velké části Británie a do oblasti Černého moře.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Gentilés et adjectifs correspondants

  • Říman, Římanka (Romain, Romaine)
  • římský (romain)

Voir aussi

  • Řím sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.