brynda

Étymologie obscure ; probablement[1] de l’allemand Brühe (« bouillon ») avec le suffixe expressif -nda → voir sranda et bžunda.

brynda \brɪnda\ féminin

1. (Familier) Mouise, situation compliquée.
   • „A prokristapána,“ vykřikl Švejk, „ten se může dostat do pěkný bryndy, toho teď jisté bude hledat policie.“ — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

     …il va se retrouver dans la mouise et la police va surement le rechercher.

2. (Boisson) Piquette, bibine, boisson de mauvaise qualité.
   • Každý dělník, když si osolí suchý brambor, když si jednou za týden popřeje kousek laciného masa, sklenici špatného piva, každá dělnice, která nemá na nic jiného než na hrneček slazené bryndy, jíž se říká »káva«, musejí ze svých mozolně vydřených grošů shánět ohromné miliony, které stát béře z nepřímých daní. — (Bohumír Šmeral, Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

3. (Familier) Mauvais café, jus de chaussette.
   • Žili skromně. Zemáky, krupičná kaše, jáhelná, čočka, kroupy i vařená řepa, hrách, buchty z kukuřice, sbírané mléko, vdolky z černé výražky, ječmenné šišky, zapražená nebo česneková polívka, „brynda“ z několika zrnek kávy — tak den jak den a po celý boží rok. — (Alois a Vilém MRŠTÍKOVÉ, Rok na vsi)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

• patok (« bibine »)

• bryndák (« bavette, bavoir »)
• bryndal
• bryndat (« diluer, renverser une boisson »)
  • bryndání
• bryndička

brynda \brɪnda\ masculin animé

1. Celui qui dilue une boisson.
   • Ten starý brynda hostinský.

     Ce vieux cabaretier dilueur [de vin].

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage