divočina

Tchèque

Étymologie

De divoký sauvage ») avec le suffixe -ina. Comparez avec le slovène divjačina.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif divočina divočiny
Génitif divočiny divočin
Datif divočině divočinám
Accusatif divočinu divočiny
Vocatif divočino divočiny
Locatif divočině divočinách
Instrumental divočinou divočinami

divočina \Prononciation ?\ féminin

  1. Gibier, animal sauvage.
    • Ekologové přišli s návrhem přenechat na vybraných místech Česka přírodu divočině a těm, kteří ji mají rádi.  (Minulý týden)
      …de laisser la nature tchèque au gibier et à ceux qui l’aiment.
  2. Nature à l'état brut, contrée sauvage.

Apparentés étymologiques

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.