dlužník

Tchèque

Étymologie
De dlužný (« dû ») avec le suffixe -ík.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif dlužník dlužníci
ou dlužníkové
Génitif dlužníka dlužníků
Datif dlužníkovi
ou dlužníku 		dlužníkům
Accusatif dlužníka dlužníky
Vocatif dlužníku dlužníci
ou dlužníkové
Locatif dlužníkovi
ou dlužníku 		dlužnících
Instrumental dlužníkem dlužníky

dlužník \Prononciation ?\ masculin animé

  1. (Finance) Débiteur.
    • Dlužník se zablokovaným účtem nemusí být chudý. Na jednu stranu mu totiž zákon nařizuje, kolik si ze svého účtu může maximálně vybrat. Na druhou stranu se už ale nikde neřeší, že dlužník do banky může přijít víckrát anebo mít dokonce víc účtů na různých místech. — (idnes.cz)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Antonymes

Vocabulaire apparenté par le sens
  • neplatič

Voir aussi
  • dlužník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.