káně

Voir aussi : kane, Kane, kanè

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave kaňa qui donne le polonais kania, plus avant d'origine onomatopéique comme kavka ou le latin ciconia.

Nom commun 1

Cas Singulier Pluriel
Nominatif káně káně
Génitif káně kání
Datif káni káním
Accusatif káni káně
Vocatif káně káně
Locatif káni káních
Instrumental kání káněmi

káně \kaːɲɛ\ féminin

  1. (Ornithologie) Buse.
    • Káně lesní je přibližně stejně velká jako jestřáb, se kterým bývá taktéž často zaměňována.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Nom commun 2

Cas Singulier Pluriel
Nominatif káně kánata
Génitif káněte kánat
Datif káněti kánatům
Accusatif káně kánata
Vocatif káně kánata
Locatif káněti kánatech
Instrumental kánětem kánaty

káně \kaːɲɛ\ neutre

  1. Variante de káně, laquelle est plus fréquente.
    • Nad kuřaty zlověstně kroužilo obrovské káně.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Voir aussi

  • káně sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.