kantár

Voir aussi : Kantar, kantar

Tchèque

Étymologie

Du hongrois kantár.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kantár kantáry
Génitif kantáru kantárů
Datif kantáru kantárům
Accusatif kantár kantáry
Vocatif kantáre kantáry
Locatif kantáru kantárech
Instrumental kantárem kantáry

kantár \kantaːr\ masculin inanimé

  1. (Équitation) Licou.
    • Kromě toho dluhu zůstal mu na památku drahý postroj na jízdeckého koně, kantár, prsosiny se střapci a řemení vysekávané, stříbrem hojně kované, i nové sedlo nádherné a pod ně čabraka malinové barvy s mladotovským znakem bohatě vyšívaným.  (Alois Jirásek, Temno)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Vocabulaire apparenté par le sens

Références

    Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.